#84 Azif (17)

    Ó zjevný tajemný, jenž stavíš se nám po bok, tvé jméno zítra jest! Ó zítra! Jaké hlubiny! kdož ví, co na jich dně se tají?  – Victor Hugo     Povaha soumraku se konstruuje sledem dvou promluv, které se protínají, aniž by kdy splynuly, a odpovídají si, aniž by se skutečně stavěly proti … Continue reading #84 Azif (17)

Advertisements

#82 AZIF (15)

    V daném časovém okamžiku, kdy růst dosáhne své hranice, nezbude nashromážděné energii než se opět rozptýlit a zmizet.      Energie opět nalézá svojí původní svobodu.     Mocné a složité uspořádání vesmíru, které vydrželo po mnoho let, se zhroutí v ruinách.     Jak nové a podivné to musí připadat naší mysli, … Continue reading #82 AZIF (15)

Ray Brassier in conversation with Thomas Metzinger

Ray Brassier in conversation with Thomas Metzinger   > TAKEN FROM ARIKA AND SENSELOGIC >   Ray Brassier: I am going to begin, first of all, by talking about, or asking Thomas about the concept of transparency. The title of this event A Special Form of Darkness, actually comes from, is a quotation taken from Thomas’ … Continue reading Ray Brassier in conversation with Thomas Metzinger

The Noise-Arch Archive

This collection is a compilation of underground/independently-released cassette tapes from the days when the audio cassette was the standard method of music sharing... generally the mid-eighties through early-nineties. The material represented includes tape experimentation, industrial, avant-garde, indy, rock, diy, subvertainment and auto-hypnotic materials. Much of this material defies category, and has therefore not been given … Continue reading The Noise-Arch Archive

#76: AZIF (9)

    Halucinace >   je spjata s nedotknutelností nepřítomného >   – jenž nemůže být přímo ukázáno >   – ale zjevuje se.   V obraze nevytvořeném lidskou rukou je zakleta magie, která rozpouští originál. Věci se sami stávají obrazem, v němž mizí.     Hrobky paměti jako nevědomá, potlačená technika, která propojuje snílky.   … Continue reading #76: AZIF (9)

#75: AZIF (7)

    V rituálu není zapotřebí žádného vzpomínání, protože > rituál je děním účasti na přítomném.     První [divadlo paměti] sestává z rozmetaných mrtvol.   První [architektura paměti] je prostor, který je rozčleněn zasedacím pořádkem.     Vymizení ze scény > analogie mezi mikrokosmem a makrokosmem ustoupily před požadavkem průkazného srovnání >   – … Continue reading #75: AZIF (7)

#73: AZIF (6)

    Zásah, jímž dochází ke katastrofálnímu zhroucení, odděluje stav přetím, od stavu potom.     _________________________________________________  __________________________________     Lze jej chápat jako vrub na lineárně čitelné časové ose.     ________  _______ ________  _______ ________  _______ ________  _______ ________  _______ ________  _______     Katastrofa z čistého nebe >   kdy > [vyvolený], … Continue reading #73: AZIF (6)