Úvahy o energii nás přivádějí k rozličným systémům schopným využívat vesmírem generované síly a uspořádat je tím nejlepším možným způsobem k uchování rezonančních jevů, majících zásluhu na navozování globální stability při minimálním výdeji energie.
- Mezi těmito perceprory figuruje ucho.
- Jeho nabíjecí funkce (dobře známá zoologům), z něj činí prvotřídní orgán v oblasti dynamizace.
- Sluchové ústrojí jako hlavní prvek fyzio-lingvistické systematiky.
- Schopnost poslechu.
- Poslech umožňuje chápat ucho pod specifickými úhly.
- Dynamogenetická role vnitřního ucha.
- Rovnováha.
- Schopnost poslechu spojuje (ale také absorbuje – jsou kompementární) tyto dvě činnosti do jedné perspektivy energetizace.
Mozek je fantastický sběrač informací. Přicházejí k němu ze všech stran a on je soustřeďuje. Aby mohl nervový systém informace zpracovat, potřebuje notné množství energie. Zdroje jež ho zásobují, používají dvě hlavní cesty: jedna odpovídá vlastnímu metabolismu mozku, druhá vyplývá z aktivit vyvolané simulacemi.
- Existence energie, která se proměňuje přemírou aktivity.
- Jde ruku v ruce se změnou chování.
- Akustická vlna je totiž vibračním jevem se vzdušným nosičem, proto jsou stimuly takové injekce na škále molekul, jež působí na tělo v jeho celistvosti.
- Zvukové vibrace se šíří daleko za hranice lidského ucha.
- Informace z rozličných polí = energetika universa.
- Původně determinovaná prvotním zvukem.
Většina fluid tvořících aktivní osnovu sil oživujících vesmír prochází člověkem, dávají mu formu a trvalým způsobem jen utvářejí.
- Ustavují a udržují jeho organičnost.
A-B_HPP 