Notes no. 2.0 [Sonic Vibrations], Part. 1

I nové musí být obnoveno.

Standing_wave_2

  • [Stojaté vlny]
  • Označují bez vnějšího zásahu se prodlužující zvuky sladěné s volumetrickými vlastnosti dutiny, v níž se chvějí.
  • Obvodové zábrany jsou v tomto případě silně redukovány, dokonce anulovány, poněvadž stěny zvolené dutiny, jsou hladké.
  • Sonické vibrace mohou bláznivě létat sem a tam a samy sebe udržovat.
  • V krajním případě mohou dutinu roztříštit a způsobit tak, že vydá velmi silný zvuk.
  • Co se děje se stojatými vlnami?
  • Jsou v dokonalé rovnováze, každá jednotlivá vlna odráží vnitřní harmonii prostoru.
  • Vlny proměňují svou dynamickou aktivitu a udržují svůj vibrační stav v dokonalé symetrii.
  • [Stojatá rezonance = symetrie].
  • Ideální stav není bez důsledků.
  • Existuje riziko, že se vibrační jev přebudí a může přivodit explozi.
  • Tato nová situace způsobí tak radikální změnu (všech vibrací), že každá ztratí svojí původní symetrii.
  • Teorie existence a předmolekulárního symetrického světa.
  • Symetrie existující před překonáním Planckovi zdi – [nezadržitelného náporu vyvíjejícího se vesmíru].

Planck_Wall

  • Hypotéza o stvoření světa, jež nám umožňuje připustit předkosmický stav, na jehož úrovni existuje šum vyživovaný vibračním, a tedy i sonickým substrátem.
  • Všechno je tam zdánlivě klidné a nehybné.
  • Ve skutečnosti je tam ale všechno obrovským množstvím netušené, v klidu se šířící energie.
  • Energie, která přesahuje naše chápání a projevuje se symetrickým způsobem.
  • Jakmile nastane symetrie – předkosmos exploduje.
  • Energie uvolněná sonickými vibracemi, jež od tohoto okamžiku vstupují do nekonečné energetické spirály, způsobí, že tyto vibrace ztratí svou harmonii.
  • Planckova zeď pak ztrácí svůj smysl.
  • Předkosmická osnova obdařená dokonalou rovnováhou a obrovskou vibrační a sonickou silou se rozezní až k naprostému přebuzení.

 

Pro nedostatek čehokoli jistého nebudou mít úvahy konce.

 

  • V případě exploze je evidentní, že síly, které ji způsobily nejsou na obvodovém povrchu rozloženy rovnoměrně.
  • Bylo zde nějaká prasklina, trhlina, puklina, nejslabší místo.
  • Mohli bychom říci [kýla], která umožnila, že došlo k explozi.
  • Pokud se tak opakovaně a systematicky děje, znamená to, že se tak věci mají už od počátku.
  • Nebeská dynamika je rotující.
  • Rotační jev je příznačný pro sonickou vibraci, která se jeví jako krouživá energie, jejíž energetická konzistence je způsobená vibrační aktivitou, jež ji oživuje.
  • Sonická vibrace tak přetrvává ve všem.
  • Svět na ní nutně závisí.
  • Kosmická vibrace se tedy jeví jako výsledek podstaty vibračního jevu.
  • Zvuk je nutně rotačním jevem, který je zároveň asymetrický. 
  • Podmínky pro zrození světa impulzem Prazvuku, který se hned záhy stal světlem.

Když učiníme několik kroků vpřed, dostaneme se do okamžiku, v němž je prolnutí vibračních pohybů takové, že umožňuje [vyvstání struktur přijímajících stále hmotnější vzhled]. 

To dokazuje, že ve své [krajní mezi] hmota neexistuje, poněvadž [je výsledkem směsí, které se stávají stále komplexnějšími], až se jejich podoba a konzistence stane skutečně, hmatatelně hmotou. 

  • Mimořádná hustota a různorodost vibrací. 
  • Fyzikálně-chemické jevy, jež vyjadřují přítomnost různých sonických složek projevující se konkrétně [materializací].
  • Hmota sama o sobě je čistě vibračním koncentrátem udržovaným v rovnováze vibračními reakcemi působícími v podobě atomů a molekul.
  • Atom & molekula = fyzický projev vibračního, a tedy sonického jevu, který je více či méně komplexní.
  • Vesmír je tedy prvotním zvukem.
  • Vývoj světa je výsledkem tohoto zvuku unášeného časem, jenž je poznamenán jeho zpěvem a jeho melodiemi.
  • Vepisuje do kosmické stupnice symfonii, jež nás unáší s sebou.
  • Formuje.
  • Sonické galaxie se integrují do složení prvků, jež je tvoří.
  • Pomocí zásahu nervové soustavy dochází k převádění do pozemských pojmů.

 

  • Řeč.

 

  • Vývoj rozsévá všechny možné krystalizace, které představují minerální látky, až po ty, které determinují sestavu organických struktur.
  • Šum se proměňuje postupně.
  • Se vzrůstající střední rychlostí molekul začíná hmota za různých okolností zpívat.
  • Zvuk je totožný se samotným kmitáním molekul.
  • Vibračním způsobem vyjadřuje působení života uvnitř hmoty.
  • Hmota pak určitým způsobem zpívá.
  • Molekulární kmitání (nutně sonické), jako hlavní projev života.
  • Vibrační proces  je nutně důsledkem nějaké počáteční vibrace.
  • Vibrace může být jedině odvozeným jevem, k němuž může dojít pouze tehdy, když to prostředí umožní.

V daném okamžiku bylo nebe doslova podélně rozpáráno ostřím blesku a objevilo se světlo, které na vibrační rovině vystřídalo zvuk, jenž nahradilo světelným bleskem. 

  • Hypotéza.
  • V okamžiku velkého třesku došlo k roztržení sonického hmotného nosiče a následnému vnikání vibrací do éteru, představujícího zvláštní osnovu.
  • Příslušné rychlosti šíření zvuku a světla, vycházejících z téhož počátečního procesu, se tak jeví jako reakce zavisející na prostředí.
  • Čím je prostředí jemnější, tím rychlejší je absorpční vlna.
  • Se změnou prostředí je dobré změnit měřítko.
  • Souhrn těchto poznatků mění naše chápání různých jevů, prostředí, ještě jemnější než éter, v nichž každý rušivý impuls má k dispozici ještě rychlejší absorpční vlnu.

Takový přistup otevírá novou diskuzi na poli fyziky. Co kdybychom se při přechodu od jemných prostředí k prostředím ještě jemnějším dostali k základnímu nosiči, kde čas dosahuje věčnosti a prostor se rozplývá v někonečnu? 

  • V takovém případě by charakteristikou šíření byla bezprostřednost?

Při kladení těchto otázek si nemůžeme nevzpomenout na [ne-nestvořené] dávných mudrců, jež je popravdě beztvarým stavem existujícím před rozhodnutím [Bezejmenného] vyslovit nejvyšší Slovo, počátek světa. 

  • Látka předkosmického prostoru je tak fluidní a subtilní.
  • Nehmatatelná, projevuje se ještě před náhlou ránou neslýchané síly, způsobenou vznikem vesmíru.
  • Zvuky při pohybu způsobují určité plochy odporu nacházející se na úrovni hlubokých vln v rozmezí 14 až 17 metrů.
  • Optimální štěpná plocha k projevení se ozvěny.
  • Každá vlnová délka s sebou přináší vlastní proces odporu.
  • [Šíření = sled průtoku energie].
  • Energie se projevuje vibračním jevem.
  • Nemůže dojít k přenosu, pokud nevznikne [odpor].
  • Gravitace je určitá zvukem vyvolaná reakce.
  • Každý zvuk při svém štěpení vyvolává identickou odpověď ve vlastní stupnici.
  • Každý pohyb, jehož původcem je sonický podnět, se bude projevovat týmž způsobem.
  • Hmota se sestává z rozmanitých molekul, jež jsou ve skutečnosti vibračními soubory.
  • Drobnými sonickými shluky.
  • [Sonický materiál].
  • Vnitřní uspořádání je důsledkem vibračního pole.
  • Je navozeno intenzivní aktivitou zvuků udržovaných v rovnovážném stavu díky odporům, které představují protiklad nepřetržitého sonického kmitání. 
  • Roznovážný stav hmoty – jenž je pouze zdánlivý závisí na vyrovnávání protikladných sil pocházejích z molekul a z okolního prostředí.
  • Stabilita navozená neustálými změnami, dodává hmotě spojitost, vyžaduje však velice přesně dané podmínky, bez nichž by se místo ní objevila nestabilita.
  • Specifický šum molekul oživující nějaký materiál se proměňuje.
  • Absorbční jevy se z toho či onoho důvodu zvětšují nebo zmenšují.

 

Rovnováha je narušna a materiál se ukazuje s jinou strukturou.

 

  • Zvuk a gravitace jsou totéž.
  • Gravitace závisí na sonické aktivitě. 

 

Spirály zvuků roznesené po kosmické sféře.

 

Příroda s největším potěšením proměňuje to, co je, a nahrazuje to tím, co se tomu podobá. ––– Marcus Aurelius 

  • Když se promění struktura nějakého materiálu, dojde ke [změně] jeho vibračního stavu.
  • Proměna je viditelná, když nějaké energetické vlnění narazí na nějakou strukturu, která se podílí na stavbě vesmíru.
  • Série vln nesoucí energetickou informaci se promění.
  • Přijme jinou podobu.
  • Uvnitř hmoty dochází k přestavbě.
  • Lom na stupnici strukturálního uspořádání.
  • Všechno kmitá.
  • Všechno je v pohybu – až na hranici strnulosti, jenž může být pouze zdánlivá.
  • Nic nemůže být nečinné.
  • Ve fázi posledního štěpení již zůstává pouze samotná energie.
  • Ta je současně nosičem i působícím činitelem.
  • Na této úrovni se energie ukazuje ve svém nejjemnějším, neodhmotněnějším uspořádání.
  • Vibrace se projevuje v závislosti na prostředí, v němž se přenáší.
  • Vibrace utváří a formuje všechny věci, jež zároveň aktivuje a oživuje.
  • Překážky.
  • Je nutné, aby se střetla s odporem hmoty, již vytvořila podle svých potřeb.
  • Může modelovat vesmír a přizpůsobovat jej svým představám.
  • In-formuje vesmír.
  • Dává mu formu.
  • Sonický ráz – prvotní zvuk zasahující [nejzazší bod]
  • Velký třesk uvádí do pohybu evoluci.
  • Logos.
  • Slovo, které před svou inkarnací stvořilo svět.
  • Sonický impulz. 
  • Koncentrace zvuku.
  • Mezní koncentrace.
  • Roztříštění prvotních sonických systémů.
  • Sonické nebo vibrační shluky.
  • Zvuková zrna.
  • Hadrony.
  • Rozmanité sonické projevy.
  • [Zvuková zrna]. 
  • Nesoucí v sobě veškerou energii, která se bude podílet na utváření světa.
  • ZZ jsou generátorem všech ve vesmíru eliminovaných vibrací a tedy zdrojem všech představitelných zvuků.
  • Vnitřní skladby jednotlivých částic nyní:
  • Sonické vibrace, jako zvuková zrna.
  • Zvuk se stává generátorem všeho, co je a co se hýbe, a původcem vnitřních struktur všeho, co existuje: minerálního, vegetativního, organického.
  • Je sám sobě všemi představitelnými nepředstavitelnými zvuky.
  • Řád, který umožnil kompozici nebes.
Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s